Realizace (Veřejné)

OAKS Prague – rybníky a tůně

Rybníky

Nebřenických rybníků je více, a to přesně 4. Jedná se o tzv. lesní, zámecký a dva v dolní části údolí. Jelikož zde není praktikován chov ryb, jedná se přesněji řečeno o vodní nádrže. Všechny nádrže byly v průběhu let 2013-2015 postupně rekonstruovány, přičemž byla nově zbudována jejich technická vybavenost (výpustní zařízení, přelivy, odtoková koryta) a zejména realizovány rozsáhlé litorální, neboli mělčinové plochy. Na tyto mělčiny pak bylo cíleně vysazováno velké množství mokřadních rostlin ve vícedruhových společenstvech. Rostliny však byly vysazovány nejen do mělčin, ale i do tzv. hlubokých zón, např. stulíky se vzplývavými listy a kořenící u dna a dále zcela ponořené růžkatce. Výrazný kvetoucí efekt vytvářejí koncem jara dominantní porosty kosatce žlutého. Druhová skladba se dále skládá zejména z orobinců, skřípiny lesní, zevarů a kypreje vrbice. Lesní rybník je v podstatě nebeskou vodní nádrží, závislou jen na občasných přítocích v podobě drobných lesních stružek. Nicméně si stále v průběhu roku ponechává stálou hladinu. Pro tuto nádrž jsou příznačné stinné podmínky. Zámecký rybník je největší zdejší nádrží a je sycen Chomutovickým potokem. Jedná se o výrazný krajinotvorný prvek areálu. Dvě nádrže ve spodní části údolí tvoří jakousi dvounádrž, oddělenou od sebe hrází. Zdejší mělčiny bývají na jaře masivně obývány žábami, které se v tuto dobu výrazně akusticky hlásí o svá práva. Rovněž se jedná o významný krajinářský prvek, kterým kulminuje pohled skrze celé údolí ve směru od zámku.

 

Tůně

Tůně jsou důležitou součástí tzv. kompenzačních opatření projektu, kterými se nahrazují určité újmy v krajině způsobené zdejší výstavbou. Realizovány jsou zejména tzv. neprůtočné tůně. Tedy uměle vyhloubené menší nádrže (v jednotlivých plochách cca 15-40 m2) bez přítoku, ve vlhkých polohách s mělkou hladinou spodní vody. Většina těchto tůní bývá přes celý rok s vodní plochou, pouze při extrémním suchu dočasně vysychají. Tůně patří mezi mokřadní biotopy s největší biodiverzitou. Po jejich realizaci jsou nechány k samovolnému zarůstání, bez iniciování jakékoli výsadby rostlin. Mokřadní rostliny spolehlivě obsadí biotop do jedné vegetační sezóny. Pro udržení správné funkčnosti tůní probíhá v jejich okolí několikrát ročně seč a redukce náletových dřevin, aby se eliminoval proces tzv. zazemňování tůně.

 

Vlhké porosty

Vlhké luční porosty navazují na vodní nádrže, tůně a vodoteče. Nejcennější dosavadní plochy tohoto typu byly při stavbě záměru chráněny speciálním řešením jamkovišť a odpališť, které byly od okolního půdního prostředí izolovány. Lokálně byla na nových plochách navržena osiva s vlhkomilnou skladbou rostlin. Nicméně návrh rozsahu ploch s takovýmito osivy je založen na předpokladu určitých rozdílů ve vlhkostních půdních podmínkách oproti okolním průměrným plochám. Nicméně po delší době a zapojení porostů si příroda sama poradí a „umístí“ vhodné rostlinné druhy na patřičná místa dle svého uvážení – v tom je její síla, se kterou se počítá.

Lokalita

Nebřenice

Datum projektu

realizace 2014

Klient

ARENDON

Provedené práce

krajinářská architektura / rekonstrukce rybníků, realizace vodních tůní

Spolupráce

vodohospodářská část: MV projekt